Jihlavská brána - Jiná brána - Umění braní - Víno braní - JINOBRANÍ
Jak již zmíněný pracovní pochod napovídá.
Jinobraní je splynutím oslav, Jihlavy, umění a brány, která to celé spojuje.
Je to oslava sklizně. Sklizně plodů, které nám vytvořili umělci z Vysočiny.
A že to teda byla úrodná sklizeň!
KATALOG
Jak již zmíněný pracovní pochod napovídá.
Jinobraní je splynutím oslav, Jihlavy, umění a brány, která to celé spojuje.
Je to oslava sklizně. Sklizně plodů, které nám vytvořili umělci z Vysočiny.
A že to teda byla úrodná sklizeň!
JINOBRANÍ
Zahájení proběhlo již tradiční vernisáží, letos v duchu oslav umělecké úrody. Již před samotným startem se nesla veselá a přátelská nálada, která plnila prostor radostí a lidskostí. Tato atmosféra pak prostoupila celou vernisáž. Hosté si mohli vychutnat taneční vystoupení, hudbu, autorská čtení, živé diskuze s umělci, nebo v klidu rozjímat nad vystavenými díly.
Nyní se ohlédneme za výstavou prostřednictvím zpovědi organizátorů – kurátorky Anety Hrdličkové a předsedy spolku Lukáše Černého – kteří nejen hodnotí výstavu a vernisáž, ale také sdílejí energii, atmosféru a výzvy, které s sebou tato umělecká sklizeň a její organizace přinesla.
ANETA - Kurátorka výstavy
Co je pro tebe největší předností Jinobraní?
Jaké máš dojmy z vernisáže?
Ale pro někoho chaos, pro jiné skvělá akce plná energie. Já sama jsem nevěděla s kým promlouvat dříve.
Každopádně to bylo neskutečně pozitivní, byla tam obrovská hromada lidí a všichni do jednoho byli veselí, milí a vyjadřovali nám skvělou podporu. Takže nakonec i ten chaos, který se dalo po pár kelímcích vína krásně zvládat, byl nakonec milou součástí.
Jaké jsou tvé pocity z organizace výstavy, co to obnáší, jak to vypadá?
A pak si vzpomínám na ten poslední den po třech týdnech, kdy běhám dokola nahoru a dolů po baráku a nevím co kde dodělat dřív.
Někteří umělci se „pověsili“ sami, některé jsme pověsily a byli hotový, s jinými jsme se štvaly od začátku až do konce a neustále je přesunovaly. Není to lehké uspořádat tolik děl, najít jim to správné místo a myslet při tom na ostatní, které třeba ještě nemáte na skladě. Ale to konečné ladění, tříbení a broušení, to stojí za všechnu tu námahu.
Dělat kurátorku takové velké výstavě je pro mě velká zkušenost, neskutečná čest a nejvíc Ji.na.ku, Jitce a také Mirce, která s Jitkou dělala předchozí výstavy a i letos nám s hromadou věcí pomáhala, že mi daly důvěru se na tom podílet.
Hrozně se mi líbí ten koncept, ve kterém spojujeme velká jména se začátečníky a dáváme prostor amatérům. Miluju celou tu volnost kolem výstavy, že to není vydezinfikovaná galerie, ale rozmanitej androš.
Lukáš - Předseda spolku
Jak vnímáš vernisáž a výstavu v kontextu dnešní doby, kdy se hodně mluví o tom, co vše dokáže vytvořit AI?
Je neuvěřitelné, že tolik lidí tvoří umění na mnohdy vysoké úrovni. Výstava působí vyváženě a nedá se říci, že by přehlídka měla nějakého svého vítěze. Jsou jimi všichni!
Ve světle AI si stále více vážím setkání s živými lidmi, s jejich, třeba nedokonalou, tvorbou. Věřím, že AI bude umět napodobit i tuto nedokonalost, ale pořád nedokáže nahradit propojení, kterého jsme na našich výstavách svědky.
Co říkáš na vernisáž?
Mám velkou radost ze zájmu mladých lidí o živou kulturu a obecně z radosti nad setkáváním u tvorby tvořené „na koleně“.
Co dalšího by jsi zdůraznil, vypíchl k tématu výstavy?
Originální plakáty, originální plakáty jsou značkou každoroční spolkové výstavy a tištěný katalog už jsme v minulosti také měli.
Přesto je vytvoření určitého náhledu na různorodou tvorbu tolika autorů důležitý pro přehled třeba jen náhodného návštěvníka webu spolku.
FOTOREPORT
A na závěr pár fotek a video z vernisáže a výstavy Jinobraní.