Archiv autora: hyena

JINÁČ ?

Posted on by
Výtvarná díla více než desítky autorů z celého kraje a bohatý vernisážový program. To vše po roce opět připravilo občanské sdružení Ji.na.k.
Otevřeno každý den od 15-18 hod. nebo dle domluvy na tel.č. site headers 736/265817
Kdy:
27.9.2013 18:00 – 1.11.2013 22:00
Kde:
Klub Zacheus
Komenského 20, Jihlava
Pořadatel akce:
Občanské sdružení Ji.na.k. (Jihlava na kolenou)
www.jinak.net
 Šestý ročník výstavy se opět koná v historických prostorách husitské fary, která nabízí nejen jedinečné podzemní prostory v centru města. Tradičně výbornou atmosféru s domácími dobrotami doplní při vernisáži koncert s podtextem „Možná přijde i cimbál“. Prokládat jej budou autorská čtení členů sdružení a po skončení vernisáže bude pokračovat program v Divadelním klubu Horáckého divadla koncertem Radimovy kapely Karel  https://www.facebook.com/RadimovaKapelaKarel

Těšit se můžete na zavedené i začínající autory, které spojuje láska ke kraji, lidem a umění.

Tomáš Blažek – fotografie
Dáša Holanová – malby
Igor Hruška – fotografie
Jiří Hubáček – objekty
Pavel Ježek – kresby
Jana Klimešová – fotografie
Aneta Klímová – malby
Václav Kunc – objekty
La Papula – malby
Petr Leideman – kresby
Petr Marousek – malby
Jan Michálek – fotografie
Martin Němeček – fotografie
František Novák – kresby
Michaela Pacherová – socha
Radek Polanecký – fotografie, plastiky
Tereza Polanská – šperky
Gabriela Přibylová – keramika
Eva Rosová – malby
Marcela Svobodová – plakáty
Karel Sýkora – fotografie
Renata Vampolová – fotografie

 

Ohlasy z vernisáže

Posted on by

Tak máme za sebou něco přes týden od začátku výstavy. Lidi celkem chodí, ale s narvaným barákem jako při vernisáži se to nedá srovnat. Hrubým odhadem min. přes sto návštěvníků proudilo jak bity drátem. Do kostela se povedlo pozvat lidi, kteří by na koncert vážné hudby zřejmě nepřišli, tedy i mě, a stálo to za to. Ještě, že se mohl sevřený žaludek uvolnit nad dobrotami z famózních kuchyní členů sdružení. Autorská čtení pobavila snad všechny přítomné. A když se podařilo vyprostit i Standu ze spárů zlatavého moku, mohla nastoupit Žofie. A pak už se domů nechtělo nikomu. Ještě po desáté večer byla hlavní místnost téměř plná spokojených tváří. Večírek pak pokračoval v okolních pubech a do noci se rozcházely duše naplněné pocitem: „jako za starých časů“ a troufám si dodat:“ještě lépe“.